Zdraví
Dáváte svému dítěti vitamín D3?
Stojí za to si zapamatovat
Víte, jaké jsou důsledky nedostatku vitaminu D3?
Jak zjistit, jakou porci dát dítěti?
A testovali jste někdy hladinu vitaminu D3 u svého dítěte?
8 minut čtení
Vitamin D hraje důležitou roli ve správném vývoji našeho těla a podporuje imunitní systém. Je nezbytný již od prvního dne lidského života, ale vzhledem k tomu, že si lidské tělo není schopno vitamín D vyrobit samo, je nutné jej zajišťovat jak potravou, tak i působením slunečních paprsků. Stojí za to vědět, že potřeba vitaminu D se liší v závislosti na věku, hmotnosti a ročním období.
Vitamin D3 není jen pro zdraví kostí
Dostatečný přísun vitaminu D3 u dětí a dospívajících je velmi důležitý vzhledem k hromadění kostní hmoty a intenzivnímu růstu v této věkové skupině [1]. Vitamin D3 se podílí na regulaci metabolismu vápníku a fosforu, a tím i na procesech růstu a mineralizace kostí a zubů. Kromě toho je zodpovědný za správné fungování imunitního systému a některé vědecké práce uvádějí, že může modulovat fyzickou zdatnost v dospívání.
Zajištění správného přísunu vitaminu D3 u dětí a dospívajících je zvláště důležité nejen pro jeho pleiotropní účinek a významný vliv na kosterní a svalový systém, ale také pro jeho vliv na řadu dalších orgánů a fyziologických funkcí v lidském těle. [2].
Dříve se věřilo, že vitamín D3 ovlivňuje správný vývoj kostí a zubů pouze během vývojového období. V současnosti však mnoho vědeckých studií potvrzuje jeho význam v metabolismu jiných tkání a orgánů.Již víme, že udržování správné koncentrace vitaminu D3 v těle může mít vliv na správnou funkci kardiovaskulárního a nervového systému a mj. ke snížení rizika rozvoje neoplastických onemocnění a diabetu 1. typu [3] [4]. Vitamin D3 navíc hraje hlavní roli při udržování správné funkce imunitního systému.
Navíc vitamin D3 hraje významnou roli při udržování normální funkce imunitního systému.
V posledních letech vzrůstá zájem o vitamín D3 u dětí a dospívajících kvůli novým zprávám, že může hrát významnou imunomodulační roli při snižování výskytu a závažnosti některých bakteriálních a virových infekcí [5]. Některé vědecké studie uvádějí, že vitamín D3 může díky svým protizánětlivým a antioxidačním vlastnostem snížit závažnost a/nebo výskyt onemocnění, jako je astma, ekzém nebo infekce horních cest dýchacích u dětských pacientů. [6].
Pamatujte si!
Vitamin D3 je nezbytný kvůli:
- udržení zdravých kostí
- správné fungování svalů
- zachování zdravých zubů
- správnému fungování oběhového systému
- správnému fungování nervového systému
- správnému fungování imunitního systému
Nedostatek vitaminu D3 může postihnout asi 35 % dětí v batolecím období až po 75–87 % starších dětí a dospívajících.
Důsledky nedostatku vitamínu D3
Nedostatek vitaminu D3 může nepříznivě ovlivnit mineralizaci kostí v dětství a vést k rozvoji křivice, závažného onemocnění charakterizovaného nedostatečnou mineralizací růstové chrupavky, což má za následek špatný růst kostí a jejich deformaci [7].
Z tohoto důvodu byste u dětí a dospívajících měli dbát především na optimální přísun vitamínu D3 a jeho případné nedostatky průběžně doplňovat.
Nejčastější příčiny nedostatku vitaminu D:
- nedostatek nebo nízká míra fyzické aktivity ve volné přírodě,
- pobyt v uzavřených místnostech s omezeným přístupem slunečního záření. Dermální syntéza je jedním z hlavních zdrojů vitamínu D v lidském těle.
- příliš nízká konzumace potravin přirozeně bohatých na vitamín D, jako jsou tučné ryby, vaječný žloutek nebo rybí tuk (mastný tuk) [9].
Bohužel dieta není ideální způsob, jak tělu dodat vitamín D, protože poskytuje asi 20 % této živiny a zbylých 80 % zajišťuje syntéza kůže díky pobytu na slunci. Geografická poloha ČR však znamená, že na slunci můžeme pobývat jen krátkou dobu v roce, dostatečně dlouhou na to, aby si tělo dokázalo vytvořit správné množství tohoto vitamínu. Ve slunečných dnech zase používáme k ochraně dětí a dospívajících před škodlivým UV zářením filtry, které jsou proti nim bariérou, ale zároveň narušují tvorbu vitaminu D3.
Z tohoto důvodu hraje zásadní roli v zajištění správného přísunu vitaminu D3 jeho profylaktické doplňování - zejména v období od října do března, kdy je slunce málo, ale i ve zbývajících měsících roku, pokud není dostatečná expozice. proti ultrafialovému záření je zajištěno.
Bez ohledu na to, zda kojíte nebo používáte umělé mléko, měli byste svému dítěti podávat vitamín D3 od 1. dne. Pro novorozence a kojence je doporučená dávka 400-600 IU vitaminu D3 denně.
Jak zjistím, kolik vitamínu D dítě potřebuje?
Pro zvolení vhodné dávky se před zahájením suplementace vitaminem D3 doporučuje provést krevní test 25- (OH) D a získaný výsledek konzultovat s lékařem nebo lékárníkem.
Co znamená doporučený test 25- (OH) D?
Test spočívá ve stanovení koncentrace prvního hydroxyderivátu vitaminu D: kalcidiolu [25 (OH) D], který je považován za marker pokrytí organismu potřebou vitaminu D a je to důležité a pro správné zahájení případné diagnostiky.
Jak vybrat doplněk stravy s vitamínem D3 pro dítě?
Vitamín D patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, proto budou nejlepším nosičem přípravky, jejichž hlavní složkou je tuk v tekuté formě, kapky nebo kapsle.
Zvláště u malých dětí je důležitá koncentrace přípravku a snadné použití. Vyberte si přípravek, který můžete snadno dávkovat a zároveň přesně podávat správné množství vitamínu D3.
Potřeba vitaminu D je zvažována v těsném vztahu k jeho koncentraci v krvi. Množství tohoto vitaminu, které je třeba tělu dodat, aby byla zajištěna optimální koncentrace, závisí na pleti, tělesné hmotnosti, věku, stávajících onemocněních nebo užívaných lécích, např. v případě obezity u dětí.
Newsletter
Přihlaste se k odběru, abyste získali ty nejlepší nabídky a přístup k radám našich odborníků.
zdroje informací
1. Weker H., Barańska M., Klemarczyk W. i wsp. (2011): Dlaczego ważna jest ocena spożycia witaminy D u dzieci i młodzieży. Problemy Higieny i Epidemiologii. 92(3): 550-552.
2. Czech-Kowalska J., Rybkowska M., Jedlińska D. (2018): Efekty suplementacji witaminą D w dawce 1000 IU/dobę u dzieci w wieku 4-10 lat. Standardy medyczne/pediatria. 15: 689-699.
3. Nowosad K. (2019): Otyłość a niedobór witaminy D. Nauki Przyrodnicze i Medyczne. 4(26): 12-20.
4. Wagner C.L., Greer F.R. (2009): Prewencja krzywicy i niedoboru witaminy D u dzieci i młodzieży. Pediatria po Dyplomie. 13(3): 13-27.
5. Zisi D., Challa A., Makis A. (2019): The association between vitamin D status and infectious diseases of the respiratory system in infancy and childhood. Hormones (Athens). 18(4): 353–363.
6. Khalifah R.A., Alsheikh R., Alnasser Y. i wsp. (2020): The impact of vitamin D food fortification and health outcomes in children: a systematic review and meta-regression. Systematic Reviews. 9: 144.
7. Esposito S., Leonardi A., Lanciotti L. i wsp. (2019): Vitamin D and growth hormone in children: a review of the current scientific knowledge. Journal of Translational Medicine. 17:87.
8. Yuan C., Qu C., Ji W. (2020): Vitamin D supplementation for improving children with bone mineral density. Medicine (Baltimore). 99(52): e23475.
9. Kościej A., Skotnicka-Graca U., Ozga I. (2017): Rola wybranych czynników żywieniowych w kształtowaniu odporności dzieci. Problemy Higieny i Epidemiologii. 98(2): 110-117.
10. Rusińska A., Płudowski P., Walczak M. i wsp. (2018): Zasady suplementacji i leczenia witaminą D – nowelizacja 2018 r. Postępy Neonatologii. 24(1): 1-24.